Byla velkým tématem loňského roku a ne každý měl šanci se jí podrobněji věnovat. Důchodová "reforma". Změny v důchodovém systému platí od 1. ledna letošního, ale ne všichni víme, co všechno přinesly. ČMKOS proto zpracovala stručné shrnutí spolu s popisem průběhu jejího projednávání.
NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY
V roce 2023 vláda Petra Fialy navrhla zákon, jehož cílem mělo být posílit finanční a sociální udržitelnost důchodového systému. Hlavní změny zahrnovaly:
- Prodloužení důchodového věku podle naděje dožití.
- Zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů.
- Změny ve výpočtu důchodů pro rodiče dětí a pečovatele (zavedení fiktivních
vyměřovacích základů).
- Dobrovolné sdílení vyměřovacích základů manželů a registrovaných partnerů.
- Zvýšení minimální výměry důchodů (např. na 10 % průměrné mzdy u některých skupin).
- Mírnější krácení předčasných důchodů při 45 letech pojištění.
- Započítání dokončeného doktorského studia jako náhradní doby pojištění.
- Snížení věku pro odložený starobní důchod.
- Delší lhůtu na obnovení nároku na vdovské/vdovecké důchody (z 2 na 5 let).
Tento návrh navazoval na předchozí úsporná opatření a mění podmínky odchodu do důchodu i valorizace důchodů.
STANOVISKO ČMKOS K DŮCHODOVÉ "REFORMĚ"
Naše stanovisko k důchodové reformě bylo odmítavé a obsahovalo následující hlavní připomínky:
1. Nesouhlasili jsme se zvyšováním důchodového věku:
a. Dlouhodobě kritizujeme časově neomezené zvyšování věku odchodu do důchodu bez možnosti dřívějšího odchodu pro pracovníky vykonávající namáhavé a rizikové práce.
b. Požadovali jsme provedení demografických analýz a analýz důchodového systému před přijetím tohoto opatření a zastropování důchodového věku.
2. Kritizovali jsme zaměření reformy:
a. Podle nás tato reforma řeší spíše rozpočtové problémy, než aby se soustředila na udržitelnost a přiměřenost důchodů.
b. Chybí opatření na zvýšení příjmů důchodového systému (např. zdanění kapitálových výnosů a majetku).
c. Chybí vyčíslení dopadů reformy na jiné dávkové systémy, jako jsou nemocenské, in- validní důchody nebo podpora v nezaměstnanosti.
3. Požadovali jsme začlenění návrhu právní úpravy dřívějšího odchodu do důchodu pro zaměstnance vykonávající po dlouhou dobu namáhavé a rizikové práce zařazené do III. a IV. kategorie rizika prací do navrhovaného zákona.
4. Nesouhlasili jsme se snižováním růstu nově přiznaných důchodů.
5. Nesouhlasili jsme se zavedením dobrovolného sdíleného vyměřovacího základu pro manžele a registrované partnery.
Celkově jsme považovali a považujeme reformu za nevyváženou, nepodloženou a zaměřenou primárně na rozpočtové škrty, nikoli na zajištění sociální udržitelnosti.
PRŮBĚH PROJEDNÁVÁNÍ A PŘIJETÍ DŮCHODOVÉ REFORMY
V průběhu roku 2024 jsme se aktivně zapojili do jednání o návrhu důchodové reformy, a to jak na úrovni tripartity, tak přímo s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Jedním z klíčových výsledků bylo ujištění, že nedojde ke zvýšení důchodového věku na 68 let. Dále byl přislíben dřívější odchod do důchodu pro zaměstnance, kteří dlouhodobě vykonávají nejnáročnější práce zařazené do 4. rizikové kategorie, a za určitých podmínek i pro 3. kategorii.
Po předložení návrhu do Poslanecké sněmovny však došlo k nepředvídaným změnám, které zásadně ovlivnily konečnou podobu reformy. Bez konzultace s ČMKOS byl například schválen pozměňovací návrh poslanců, který vyloučil zaměstnance ve 3. rizikové kategorii z možnosti dřívějšího odchodu do důchodu. Tento krok považujeme za neakceptovatelný zásah do slíbených opatření.
PŘEHLED PŘIJATÝCH ZMĚN V RÁMCI DŮCHODOVÉ REFORMY
1. Snížení důchodového věku pro náročné profese: Nižší důchodový věk pro zaměstnance pracující v nejnáročnější 4. kategorii rizikových prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
2. Změny pro pracující starobní důchodce: Starobní důchodci, kteří dosáhli důchodového věku, nebudou platit 6,5 % z hrubé mzdy na důchodové pojištění. O tuto částku se jim zvýší čistá mzda. Zároveň se zruší zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním.
3. Odložený starobní důchod: Sníží se věk pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod z důchodového věku zvýšeného o 5 let na důchodový věk zvýšený o 2 roky.
4. Prodlužení lhůty pro obnovu vdovských/vdoveckých důchodů: Lhůta na obnovu nároku se prodlužuje ze 2 na 5 let od předchozího zániku.
5. Zvyšování důchodového věku: Pro osoby narozené po roce 1965 se bude důchodový věk zvyšovat o 1 měsíc ročně, maximálně do věku 67 let (pro ročníky 1989 a mladší).
6. Parametrické změny nově přiznávaných důchodů: Od roku 2026 se do výpočtu důchodů započítá 99 % průměrného měsíčního výdělku namísto 100 %. Za každý rok pojištění bude náležet 1,495 % výpočtového základu místo dosavadních 1,5 %, což zpomalí růst nově přiznávaných důchodů.
Výslednou podobu reformy považujeme za nedostatečně sociálně citlivou a zaměřenou na fiskální úspory – na úkor spravedlivého přístupu k namáhavým povoláním. Budeme usilovat o nápravu těchto nedostatků a pokračovat v hájení zájmů pracujících.