Pro základ vzniku našeho Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví je nutné sáhnout do Rakouska-Uherska na konec 19.století, kdy dne 7. dubna 1870 schválila Rakouská říšská rada koaliční zákon č. 43, který znamenal legalizaci odborových organizací a stávek. To umožnilo v r.1901 založení „Svazu českých spořitelen“, „Organizace úředníků pojišťoven“ a v r.1903 „Jednoty úřednictva záloženského“, tedy pilíře, na jehož základě bylo 7.dubna 1907 v domě obchodnického spolku „Merkur" v Pařížské ulici v Praze na ustavující valné hromadě, založeno „Sdružení peněžního úřednictva“ , jako první nepolitická odborová organizace českých peněžních úředníků bank, pojišťoven, záložen, spořitelen i všech ústavů, provádějících obchody peněžní a úvěrové v tehdejším Rakousko-Uhersku Jejím posláním a cílem bylo “hájiti právní, služební, hmotné a sociální zájmy členstva a starati se o zlepšení jeho poměrů.“
V roce 1909 se stal prvním starostou František Pátek , který se zasloužil o prosazení 3 členů „Sdružení“ do správní rady Penzijního ústavu českoslovanského peněžnictví. Dochází tak k oficiálnímu uznání „Sdružení“ jako rovnocenného partnera. Sdružení se od svého počátku hojně rozrůstalo a z původních 800 členů jich mělo v roce 1912 už 3500. Za 1. světové války členů z pochopitelných důvodů ubývalo a počet klesl až na 2000 v roce 1917. Po vítězné stávce vedená Františkem Pátkem za vyšší mzdy a lepší postavení úřednictva v roce 1919 a 1920 základna prudce stoupla až na 10 tisíc členů.
Je nutno zmínit období 1920 – 1934, kdy se stává druhým významným předsedou „Sdružení“ František Hinz. Měl velkou zásluhu na vyjednání a přijetí „Služebního řádu“ a uzavírání prvních kolektivních smluv. V tomto období se významně podílí na uzavření „Vyšších kolektivních smluv“, uzavíraných mezi „Svazem Čsl. Bank, Čsl. pojišťoven, Čsl. Spořitelen a Jednotou záložen na str. jedné a „Sdružením na str. druhé, které přináší úředníkům bank a pojišťoven významné zlepšení, zejména ekonomických podmínek a obsahovala i ujednání o platových a postupových podmínkách úředníků. Výhody členů „Sdružení“: Využívat výhod vyplývajících z kolektivních smluv, dostává zdarma časopis „Peněžní obzor“, v případě nezaměstnanosti má nárok na podporu v nezaměstnanosti, má možnost získat podporu z podpůrného fondu v tíživých situacích, nárok na bezplatnou právní poradu a ochranu, zprostředkování práce v okamžiku nezaměstnanosti na čl. průkaz získat slevy při nákupech ve vybraných obchodech, na členský průkaz získat slevu při nákupu poukazu do lázní, prostřednictvím sekretariátu „Sdružení“ mohou získat „Poštovní knížku“ na kterou mohou zakoupit levněji uhlí, zboží, a v případě předplatného stravování v hostincích 20% slevu na oběd a možnost účasti na vzdělávacích a kulturních akcích. V této době je organizováno až 80% peněžních úředníků ! O takové síle si bohužel můžeme zatím nechat jen zdát. Výraznou úlohu sehrálo sdružení zejména ve 30. letech v období hospodářské krize, kdy chránilo své členy proti „vyhazovu“ z práce a čelilo dramatickému propouštění v peněžnictví. Další důležitou aktivitou bylo zřizování a vyjednávání penzijního nadlepšení pro definitivní úředníky v jednotlivých ústavech plně hrazeného zaměstnavateli.
Odborový svaz zaměstnanců peněžnictví a pojišťovnictví“ pracuje jako samostatný OS v letech 1945 - 1952, kdy se slučuje s OS finančních zaměstnanců. Rozhodnutím ÚRO koncem roku 1958 je sloučen s OS státních orgánů do „OS státních orgánů, peněžnictví a zahraničního obchodu“. Toto necitlivé a nepochopitelné rozhodnutí postavilo oblast peněžnictví definitivně do role jednoho z mnoha odvětví OS. Nově vytvoření OS zahrnoval zaměstnance od Úřadu předsednictva vlády, ministerstev, podniky zahraničního obchodu, ústavů soc. služeb, civilních zam. vnitra, celní správu až po námořní plavbu, požárníky a další subjekty. Jistou naději na zlepšení situace v 1968 – v období „ pražského jara“ bylo znovuzaložení samostatného OS peněžnictví a pojišťovnictví. O to se zasloužil Pavel Opitz, předválečný člen „Sdružení“, ve snaze navázat na práci „Sdružení“. Ustavující sjezd se konal 16.-18. 12. 1968 v Praze. Usnesení I. sjezdu Českého OS peněžnictví a pojišťovnictví zahrnovalo mimo jiné tyto požadavky: uznání důležité úlohy resortu peněžnictví, obnovu výplat z „Fondu penzijního nadlepšení“ zrušenou zákonem č101/1964Sb. a odstranění omezení občanských práv. Dále účast svazových odborových orgánů na projednávání zákonů, které se týkají oblasti peněžnictví a pojišťovnictví OS. Vydal „Podpůrný řád“ pro poskytnutí finanční pomoci při: úmrtí, případu stávky a mimořádné finanční tísně. Tento pokus neměl dlouhého trvání a v době normalizace v roce 1970 byl OS peněžnictví začleněn zpět do OS státních orgánů, peněžnictví a zahraničního obchodu.
Novou naději byl „Ustavující sjezd OS pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví“, který se konal dne 24. února 1990, kdy byl založen Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví
Cílem znovuzaložení Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví v roce 1990, bylo důstojným způsobem následovat tradice Sdružení peněžního úřednictva. Jde o organizaci apolitickou, nezávislou na jakékoliv straně, která usilovně organizuje své členy a pracuje v zájmu zajištění lepších pracovních podmínek pro zaměstnance v sektoru. OS se daří při kolektivním vyjednávání zabezpečit: nárůst mezd, prodloužit délku dovolené, zkrátit pracovní dobu atd. OS a PV si svým jednáním a činností získávají stále větší respekt u zaměstnavatelů.
Máme na co navazovat! Naším společným přáním je, aby budoucnost OS byla minimálně stejně tak úspěšná, jako většina let předchozích. S vaší podporou to jistě dokážeme!